Spánek a sny - jejich význam a role v životě

Mezi psychické fenomény, které stále čekají na své plné objasnění, patří nepochybně spánek a snění. 

O spánku

Dosud se nepodařilo prokázat jednoznačně biochemický mechanismus spánku. Podle psychologa W. Webba lze spánek uspokojivě vysvětlit ekologickým modelem. Podle něho je spánek stavem, v němž jedinec může setrvat v klidu a bezpečí po tu denní dobu, kdy mu v dávných časech hrozilo nejvíc nebezpečí. Názor, že spánek odstraňuje únavu podobně jako jídlo, je podle Webba nesprávný proto, že mezi náročností práce a množstvím jídla existuje přímá úměrnost, kdežto mezi délkou spánku a náročností práce vztah neexistuje. Deprivace spánku však vede k řadě poruch: oslabuje se volní funkce – nejdříve člověk začne odbývat méně významné úkoly, pak i prvořadé. Postupně se objevují paranoidní pocity, taktilní a vizuální halucinace, snižuje se schopnost koncentrace, při rozhovoru deprivovaný ztrácí myšlenkovou linii i větnou perspektivu.

V současné době stále více lidí trpí trýznivou nespavostí. Podle Webba je to tím, že si odmítají všímat příznaků ospalosti a zahánějí spánek často pomocí drog. Výsledkem jsou různé druhy poruch spánku, které jsou však spíše poruchami chování vyplývajícími z toho, že člověk odmítá respektovat přirozený spánkový rytmus. Poruchy spánku jsou jedním ze základních příznaků neuróz. Většinou jde o obtížné usínání, příliš brzké probuzení nebo neklidný spánek s častým probouzením během noci. V některých případech může jít i o příznak psychosomatického onemocnění.

Sen a denní snění, imaginace

Sen a snění jsou prožitkovou reakcí na nějaký vnitřní nebo vnější podnět. Jsou to zvláštní obsahy vědomí, které obsahují představové, pocitové i snahové modality duševního dění a jsou průvodním jevem spánku či změněného vědomí. Jinak řečeno, sen a snění jsou významuplným a signifikantním výrazem nějakého aspektu psychické činnosti během spánku nebo ve stavu změněného vědomí na přechodu mezi spánkem a bděním. Tento stav vědomí je reprezentován alfa rytmy mozkové aktivity (podle J. Silvy, 1995). M. Csikszentmihalyi (1990) o něm pojednává jako o flow-fenomenu.V šedesátých letech skupina badatelů sdružených kolem W. C. Dementa zjistila experimentálním výzkumem spánku a snění fakta, která značně pozměňují tradiční názory.

Ve fázích snění je možno mluvit o třetím stavu vědomí, kdy vědomí je stejně intenzivní jako v běžném stavu. Předpokládá se, že mozek nedělá rozdíl mezi bděním a sněním, že je blokováno jen přenášení signálů z mozku do hybných svalů těla. Zajímavé je konstatování, že z psychologického hlediska jsou všechny zážitky ve snech právě tak intenzivní jako v bdělém stavu.

Všeobecně se uznává, že sen slouží k udržení spánku a neutralizuje stresogenní působení negativních zážitků. Sen je vyvolán asociativně nějakým minulým zážitkem. Navzdory výhradám amerických badatelů se zdá faktově podloženější názor ruského badatele V. Kasatkina, který ukázal, že sny často několik dní dopředu signalizují chorobné změny v určitých tělových orgánech, takže přinejmenším podněty z těla mohou být zdrojem snu.Ve snu se reálná událost, která je jeho předlohou, zhušťuje a často maskuje, takže lze jen obtížně odhalit vztah mezi zjevným obsahem snu a jeho skrytou příčinou. Freud považuje sen za královskou cestu k podvědomí.

Např. sen o pronásledování, kdy se jen obtížně pohybujeme (zjevný obsah) symbolizuje úzkostné stavy nebo obtíže, které nám kladou do cesty k cíli lidé či okolnosti kolem nás (skrytý obsah).Ve snu dochází k asociaci obrazů na základě podobnosti afektivních prožitků. Mnohé obrazy se přitom aglutinují tak, že vznikne jeden – často – fantaskní obraz. Někdy dochází k přenosu afektu na obraz, který byl původně neutrální a neměl s reálným zážitkem nic společného. Tak se může afektivní náboj přenášet i na nepodstatné prvky snu. Proto výsledné snové obrazy jsou často tak nepochopitelné.

Zdroje snů

Zdrojem snů bývají zážitky, které představují naše nevyřízené záležitosti, inventář toho, co jsme nedokázali vyřešit, co nás tíží, v co doufáme. Sen za nás dělá pořádek a „řeší“ problémy. Drtivá převaha snů má vizuální charakter, což je v souladu s poznatky o převaze zrakových zón mozkové kůry.Sny nám mohou naznačovat skryté informace o našem já, o vnitřních problémech a konfliktech, o hledání naší skutečné tváře, mohou signalizovat poruchy zdravotního stavu, interpersonální konflikty, zdroje strachů, nejistot atd. Sníme většinou o tom, čím žijeme, čeho jsme plní, vždyť i mnoho objevů a vynálezů, jak dokládají dějiny vědy, bylo dovršeno ve snu.

Proto má smysl naučit se snům rozumět. Podle K. Thomase je k tomu zapotřebí jen zájem, trpělivost, fantazie. Dobrým vodítkem je naučit se i základnímu slovníku snů, poznat význam alespoň nejčastějších snových symbolů, naučit se myslet metaforicky. To nemá nic společného s podbízivými pouťovými snáři.Následující náměty k interpretaci snů je třeba chápat jen jako podnět k rozvíjení této snové dimenze vědomí, jejíž pochopení nás obohatí, když ne jinak, tedy alespoň v podnícení tvořivé imaginace.

Už Aristoteles formuloval domněnku, že ve snu může být anticipována nemoc. Zmíněný V. Kasatkin (1972), který prostudoval přes 22 000 snů, dospěl k závěru, že podle obsahu snu je možno usuzovat se značnou pravděpodobností na místo i charakter začínající choroby. Úporně se opakující sny určitého obsahu umožňují stanovit předběžnou diagnózu choroby několik dní, někdy i měsíců až rok před jejím vypuknutím. Akutní choroby (jako angína, bronchitis, zánět slepého střeva, hepatitida, tyf) asi týden dopředu, neurózy se projevují ve snech týdny až měsíce před propuknutím stejně jako hypertenze. Neexistují však hotové určité symboly určitých nemocí. Jde jen o signály, že něco není v pořádku.

Jednoho stavebního inženýra několikrát po sobě pronásledoval sen, v němž se propadlo vždy nejvyšší patro stavby a začaly se na něho sypat kameny. V noci se probouzel strachy, přes den byl klidný. Prohlídka zjistila začátek kardiovaskulárního onemocnění, o němž neměl ani potuchy. Další pacientce se zdálo, že leží na studené a vlhké zemi, pak ve snu padala do jámy, půda jí svírala hrudník. Tyto sny se opakovaly dva měsíce před zjištěním tuberkulózy plic. Důstojník, který přijel z fronty na krátkou dovolenou, měl sen, že při bitvě byli zraněni všichni vojáci i koně do pravého boku. Brzy nato i on pocítil bolest v pravém boku a byla u něho zjištěna choroba jater.

Obsah obrazu zpravidla souvisí se sugescí z dětství, s nějakou asociací, bezděčnou souvislostí mezi určitým obsahem a obdobnou nemocí někdy v minulosti, vyprávěním určité příhody členem rodiny v době, kdy jsme byli podobně nemocní apod.