Sopky se probouzejí k životu: blíží se konec světa?

Poslední dobou se stále častěji doslýcháme o aktivitě nejrůznějších sopek. Počasí se mění, záplavy se střídají s obdobím enormního sucha, zvířata jsou zmatená a příroda jako taková též. Co se to děje? Zdá se, že lidstvo si zahrávalo s přírodou tak dlouho, až došlo na zúčtování! Zahubí nás sopky?

Píše se rok 79. našeho letepočtu. Je poledne, 24. srpna. Venku je vedro, a tak většina obyvatel italských Pompejí odpočívá po obědě ve svých domovech. Z odpočinku Pompejany vytrhne zvláštní dunění země. Vše se chvěje a zdi praskají. Pompejané věří, že se na ně zlobí Bohové, kteří sídlí na hoře Vesuv, jenž se tyčí nad městem, za to, že většina obyvatel propadla sexuálním neřestem, a tak otřesům, které se již po několikáté během měsíce opakují, nevěnují takřka žádnou pozornost. Lehce se podiví, když zjišťují, že jim ze studen zmizela veškerá pitná voda, avšak v ten moment je již příliš pozdě.

Země se chvěje čím dál tím více a z Vesuvu se začíná linout žhavá láva, létají kameny a popel se dostává až daleko do atmosféry. Před výbuchem není úniku. Mnoho Pompejanů doslova tlakovou vlnou, horkým popelem a jedovatými plyny zkamení zaživa. Město je na tři dny zakryto tmou a je pohřbeno pod 5 metry sopečného popela. Tak skončili nebozí Pompejané a obyvatelé měst Herculanea, Stabie, Oplontisu a Boscorealu. Čeká podobný osud některou z dnešních zemí, či snad dokonce celý svět?

Sopky se probouzejí!

V současné době se můžeme mnoho dočíst o aktivním havajském vulkánu Kilauea, který se s plnou silou probudil k životu. Aktivita tohoto vulkánu je sledována již řadu let a vědělo se, že je prakticky jen otázkou času, kdy se přihlásí o slovo. K tomu došlo nyní, když vulkán vybuchl. Žhavá láva se dere napříč Havají a ničí vše, co jí stojí v cestě. Zanecháva za sebou řadu obětí, o zničené přírodě a dalších věcech ani nemluvě, avšak stále chrlí magma a nemá se k tomu, aby se zastavila. Lidé před ní prchají, kam to jen jde. Otázkou je, zda se zastaví. Nyní se vědci obávají toho, že další erupce by mohla zapříčinit vznit velké vlny tsunami, která by následně Havaj mohla smazat z povrchu zemského.

Další, avšak skrytou bombou, byla a je guatemalská sopka Fuego. Ta udeřila daleko zákeřněji, velmi rychle a bez jakéhokoliv varování v podobě otřesů. Žhavá mračna odřízla tisíce lidí, mnoho jich v důsledku působení horkého popela, tlakové vlna a jedovatých plynů zkamenělo zaživa přesně tak, jako tomu bylo v Pompejích. Výbuch vulkánu Fuego je přirovnáván svojí zákeřností a podobnými okolnostmi k výbuchu Vesuvu v roce 79. Tato sopka je též stále aktivní a vypadá to, že ještě „neřekla“ své poslední slovo.

Co na to vědci?

Vědci se hájí tím, že není takřka bezpečně možné předpovědět, kdy která sopka bouchne. Vezmeme-li v potaz, že některé sopky nejsou doprovázeny otřesy půdy, ani jinými jevy, které by bylo možné zachytit, jedná se o opravdový oříšek, na který nestačí žádný z moderních přístrojů.

Skupina britských a amerických vědců má v hledáčku zhruba 6 sopek, u nichž předvídá možnost výbuchu. Které to jsou?

V Evropě je sledována islandská sopka Öraefajökull, u níž je dlouhodobě zaznamenána aktivita. Ledovec, který tuto sopku pokrývá, se pomalu, ale jistě posouvá stále níž po úpatí. To je prý podle vědců zapříčiněno magmatem, které ledovec zahřívá. Více, než samotná erupce této sopky, je však děsí fakt, že se ledovec roztaje a vznikne ohromné jezero, které, pokud se uvolní, zatopí nejbližší okolí.

Dále jsou potom hlídány sopky kolem tzv. Ohnivého kruhu v Tichém oceánu. Tato oblast patří mezi vulkanicky nejaktivnější. Mezi ty nejhlídanější aktivní se dostaly japonská Kirišima, indonéská Merapi, Villarica v Chile, mexický Popocatépetl a již výše zmiňovaná Kilauea na Havaji.

Co ale ostatní sopky?

Neznamená, že když nejeví aktivitu, že „spí“!

Podíváme-li se společně na ostatní sopky, nedá se říci, že by od nich nehrozilo žádné nebezpečí.

Spousta sopek upouští jedovaté plyny, někde dokonce pustí i lávu, ale podle vědců není důvod k obavám. Skutečně?

Italská Etna je spícím zabijákem. Neustále o sobě dává vědět mini erupcemi, hned vedle Etny musíme zmínit Vesuv, který prý spí již nezvykle dlouho. Cotopaxi v Ekvádoru o sobě dala vědět malými erupcemi od roku 1783 nejméně 50x. Jedná se o aktivní sopku, která již několikrát zničila města ve svém okolí. V Indonésii také najdeme jeden zákeřný vulkán, a sice Merapi, neboli Ohnivá hora, jak se také jinak této sopce přezdívá. Je nejnebezpečnější sopkou Indonésie. Při její erupci pokaždé zahyne ohromné množství lidí. Vybuchuje pravidelně v rozmezí 10 let. Další takovou najdeme v Kongu. Sopka Nyiragongo se může pyšnit největším lávovým jezerem. Nechvály hodné ale potom je, že tomuto vulkánu se připisuje 40% sopečných výbuchů na černém kontinentu.

Za další, velmi nebezpečnou sopku je považována Mount Teide ve španělském Tenerife. Ta sice není aktivní nijak, ale údajně je časovanou bombou.

Aktuálně vědcům přibývají vrásky na čele ze super sopky Campi Flegrei v Itálii, či také jinak známé místo jako Flegrejská pole. Jedná se o 13 km dlouhou vulkanickou kalderu táhnoucí se od Neapole sahající k ostrovu Ischia. Dřívější erupce této ohromné sopky způsobily po celé Evropě velkou řadu klimatických změn. Italské a francouzské experty silně znepokojuje hranice sopečných výparů hromadících se pod zemským povrchem, která je údajně alarmující. Pode vědců je taková koncentrace plynů nebezpečná a mohla by vést k erupci, která by měla nedozírné následky pro celou Evropu. Tento super vulkán by se rozhodně měl držet pod drobnohledem, neboť ve městě Campi Flegrei se začíná čím dál tím častěji rozpraskávát země, chodníky se vydrolují a vznikají díry v silnici. Toto svědčí o jakési podzemní aktivitě.

Aktivovaný Ohnivý kruh?

Ohnivý kruh je pásmo okolo Tichého oceánu, které je doslova lemováno sopkami, z nichž některé jsou aktivní, jiné ne. Délka tohoto pásma je okolo 40 000 Km a nachází se na něm přes 452 sopek. Výbuchem Kilauei a Fuegy jsme začaly přemýšlet nad tím, zda tyto své sopky nemohou působit jako rozbušky. S každou erupcí sopky, nebo s každou její aktivitou dochází alespoň k mírným, pro člověka někdy i zcela nerozlišitelným otřesům, které se však nesou zemskou kúrou a mohou tak aktivovat další sopky. Jaké neštěstí by to znamenalo, snad nechceme ani domýšlet, avšak je dobré se nad touto otázkou alespoň zamyslet. Přece jen klima se až neuvěřitelnou rychlostí mění, takže se očividně s naší planetou něco děje. Možná, že za to skutečně mohou sopky, které se pomalu probouzejí k životu a jen tiše vyčkávají, než udeří svoji devastující silou a zničí tak nejspíše celý svět.

Jen pro zajímavost, na jednom z guatemalských videí byl při stoupání sopečného popela zachycen prapodivný a velice zlý obličej. Je to předzvěst pomalu, ale jistě přicházejícího konce světa?